Sokol v Čechách

Založení Sokola a stručný přehled jeho vývoje


Jestliže začátkem šedesátých let stáli u kolébky Sokola právě Tyrš a Fügner, navazovali tak na své vlastní zkušenosti z revolučního roku 1848 a možná, že právě zde se zrodila Tyršova myšlenka založit tělovýchovný spolek, který bude vychovávat český národ ke zdatnosti a ukázněnosti.

1848 - konec Metternichovy absolutistické vlády
lidé se začínají hlásit o svá národní a sociální práva. Celkové uvolnění však nastalo až koncem padesátých let. Jsou zakládány spolky jako: Hlahol, Česká beseda, Svatobor a další


16. únor 1862 - založení Tělocvičné jednoty pražské
zakladatelé:  
Dr. Miroslav Tyrš (*1832 – 1884)                                                  

Jindřich Fügner (*1822 – 1865)
                                                   
JUDr. Julius Grégr, T. Černý, Jan Malypetr a další


05. března 1862  - již se začalo cvičit (účast 60 cvičenců a 10 cvičitelů)

13
. května 1862 - zvolen Tyrš prvním náčelníkem, Fügner zvolen prvním starostou

léto
1862 - vychází Pravidla tělocvičné jednoty pražské Sokol
= první stručné názvosloví pro pořadová a prostná


1863 - Fügner kupuje pozemek na stavbu tělocvičny a ještě týž rok je položen základní kámen

13. listopad 1864 - přijato za oficiální název pojmenování SOKOL

01. listopad 1869 - založení Tělocvičného spolku paní a dívek pražských (první starostka Sofie Podlipská a cvičitelka Klemeňa Hanušová)

1874 - Tyrš vydává souhrnné dílo “Základové tělocviku”
popisuje cviky výstižně a stručně, později jeho názvosloví přejímá také armáda
Soustava obsahuje:
1 část – cvičení bez nářadí                                                
2 část – cvičení na nářadí a s náčiním
                                                
3 část -  cvičení skupinová                                                 
4 část – úpoly


leden 1881 - vychází první číslo časopisu SOKOL ( pod Tyršovým vedením)

1882 - I. všesokolský slet
na Střeleckém ostrově, cvičilo 720 mužů


1884
- vzniká první župa – župa Tyršova v Kolíně

1891
- II. všesokolský slet
ve Stromovce, cvičilo 2300 mužů a soutěžilo se ve skoku do výšky

5.11.1889 –jsou schváleny stanovy České obce sokolské 
1892 – vzniká Moravskoslezská obec sokolská 
ty jsou pak sdruženy do Svazu českoslovanského sokolstva až pak roku 1904 vzniká sjednocená
Česká obec sokolská (po roce 1918 Československá)

1895
- III. všesokolský slet
cvičilo se na Letné, cvičilo 4271 mužů a 700 dorostenců , vystoupení sokolské jízdy, první vystoupení dorostu na III. všesokolském sletu

1897
- Sokol se stává členem mezinárodní gymnastické federace

1901
- IV. všesokolský slet (Letná)
první vystoupení žen na IV. všesokolském slete cvičilo 6705 mužů a 1985 dorostenců

1907
- V. všesokolský slet (Letná)
poprvé cvičilo již žactvo (žáci a žákyně), první sletová scéna “Šachový turnaj” cvičilo 7600 mužů, 2500 žen, 500 dorostenců

1912
- VI. všesokolský slet (Letná)
cvičilo 12000 mužů, 2500 žen, 1065 dorostu, 2097 žáků a 1980 žákyň, sletová scéna Marathon, soutěže v atletice, plavání….


1908 - vznik Svazu slovanského svazu sokolstva (Polsko, Chorvatsko, Slovinsko)

1914
- usnesením výboru ČOS přiznání právoplatného členství a zrovnoprávnění žen v Sokole

I. světová válka
Za I. světové války tvořili sokolové velkou část našeho prvního vojska - čs. legií

24.11.1915 – ČOS je zakázána
existence žup a jednot ale přetrvává a činnost pokračuje

Starosta Jiří Scheiner je uvězněn za spolupráci s mafií ale přesto zaslal značnou částku sokolských peněz na podporu odboje
Sokolové se také podíleli na vzniku české vojenské skupiny ve Francii “NAZDAR”


říjen 1918
- Sokol vytvořil “Národní stráž”, která zabránila chaosu a rabování

1919
- čtyři sokolské prapory (8300 mužů) se zúčastnily obrany jižního Slovenska proti vpádu Maďarů

1920
- VII. všesokolský slet (Letná) – dva roky po skončení války!
cvičilo: 27000 mužů, 23472 žen, 9950 dorostenců, 10112 dorostenek, 6250 žáků, 4920 žákyň
provedena sletová scéna “Stavba sochy
Svobody”


1926
- VIII. všesokolský slet (poprvé na Strahově)
cvičilo: 30000 mužů, 25 000 žen, 4600 starších mužů, 13888 dorostenců, 14076 dorostenek, 5780 žáků a 6860 žákyň. Poprvé uspořádány zimní sletové hry
Sletová scéna “Kde domov můj”

1932
- IX. slet  (Strahov)
cvičilo: 30000 mužů, 28000 žen, 14000 dorostenců, 13975 dorostenek, 14574 žáků, 16550 žákyň
Sletová scéna “Tyršův sen”

1938
- X. slet (Strahov)
cvičilo:  28600 mužů, 36000 žen, 28000 dorostenců , 33000 dorostenek a přibližně 50000 žactva
Sletová scéna: “Budovat a chránit”

II. světová válka
Od roku 1939 hromadné zatýkání činovníků nacisty

8.10.1941 –organizace již podruhé rozpuštěna a všechen majetek zabaven
Sokolové se stali vedoucí silou II. odboje např. ve skupině JINDRA a dalších.
Za II. světové bylo umučeno a popraveno na 3 388 sokolů a mnoho tisíc jich bylo zatčeno a vězněno

Po válce obnovila ČOS opět svou činnost a počet členů přesáhl 1 mil.


1948
- XI. Slet (Strahov)
cvičících celkem: 585000
místo sletové scény uspořádány Dožínky. 
Poprvé soutěže žactva v šestiboji.


podzim 1948
- po puči vyloučili komunisté přes 11 000 členů a
tělovýchova byla násilně sjednocena
až do roku 1989

1968 - 
pokus o třetí obnovení  Sokola bohužel se nezdařil kvůli okupaci a následující normalizaci

7.1.1990 – čtvrté obnovení Sokola
 
(I. sjezdu obnoveného Sokola se zúčastnilo na 3000 lidí)
Po čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu.


30. říjen 1993
- ustanoven Světový svaz sokolstva 
(členy jsou: Americká obec sokolská, Dělnický americký sokol a další.)


1994
- XII. slet (Strahov)
cvičilo celkem: 23000 cvičenců ve 12 skladbách


2000
- XIII. slet
cvičilo přibližně 21000 cvičenců
Národní sletový večer

 

Novinky

Listopad

04.10.2017 12:08
25.11.        prodej...

Pojištění úrazu

22.05.2017 15:07
Veškeré pokyny související s likvidací úrazu najdedte...